Co znamená jít za Ježíšem?

28.12.2014 by

V Božím Slově se dozvídáme o tom, že křesťan potřebuje růst či zrát do plnosti Kristovy. Jedno z míst, kde je o tom psáno, nalezneme ve 4. kapitole listu Efezským:

ČSP Efezským 4,11-16 A toto jsou jeho dary: jedny povolal za apoštoly, jiné za proroky, jiné za zvěstovatele evangelia, jiné za pastýře a učitele, 12 aby své vyvolené dokonale připravil k dílu služby – k budování Kristova těla, 13 až bychom všichni dosáhli jednoty víry a poznání Syna Božího, a tak dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti. 14 Pak už nebudeme nedospělí, nebudeme zmítáni a unášeni závanem kdejakého učení – lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu. 15 Buďme pravdiví v lásce, a ve všem dorůstáme v Krista. On je hlava, 16 z něho roste celé tělo, pevně spojené klouby navzájem se podpírajícími, a buduje se v lásce podle toho, jak je každé části dáno.

V této pasáži se dozvídáme, že obdarování ve služebnostech dostáváme od Boha proto, aby Kristovo tělo neboli církev mohla dozrát do plnosti Kristovy. A to každý jednotlivec, který je její součástí. Když apoštolové chodili po odchodu Ježíše po zemi, chodili většinou po dvou a sloužili lidem díky tomu, že byli pokřtěni Duchem svatým. Uměli ho uvolnit ze svého nitra, kdykoliv to bylo potřeba k vyřešení problému. Sloužili uzdravením, osvobozením, proroctvím či Boží moudrostí. Nechodili všichni všude – ani to nebylo možné, pokud evangelium mělo zasáhnout v krátké době velkou část tehdejší civilizace. Jejich služba byla potvrzována Boží mocí a evangelium bylo předáváno v moci Boží, nikoliv lidskou moudrostí. Lidé byli uzdravováni, osvobozování, lidé vstávali z mrtvých…. Stačilo, aby Petrův stín někde prošel, a Boží moc se z něho natolik uvolňovala, že lidé byli přinášeni, aby se jich dotkl alespoň Petrův stín a lidé byli uzdraveni.

ČSP Skutky 5,15-16  Dokonce vynášeli nemocné i na ulici a kladli je na lehátka a na nosítka, aby na nìkterého padl aspoň Petrův stín, až půjde kolem. Také z ostatních míst v okolí Jeruzaléma se scházelo množství lidí; přinášeli nemocné a sužované nečistými duchy a všichni byli uzdravováni.

Určitě jste četli o Pavlových šátcích neboli kouscích oděvu, kterých se dotkl. Když je odnesli nemocným, opět byli tito uzdraveni či osvobozeni.

ČSP Skutky 19,11-12 Bůh konal skrze Pavla neobvyklé mocné činy.  Lidé dokonce odnášeli k nemocným šátky a zástěry, kterých se dotkl, a zlí duchové je opouštěli.

Všichni víme, že když učedníci chodili s Ježíšem, tak se od něho učili. Ještě nebyli ani narození znovu (znovuzrozeni Duchem svatým), ale už se učili chodit v autoritě Ježíše Krista, která jim byla dána. A fungovalo jim to. Byli doslova trénováni a dělali přitom i chyby –  např. posedlého chlapce neosvobodili a byli Ježíšem pokáráni kvůli své malověře, ačkoliv už v té době každý měl za sebou výsledky. Zažil uzdravení i osvobození lidí, a přesto se do této situace dostali.

Když Ježíš odešel zpět k Otci, poslal jim (i nám) Ducha svatého, abychom mohli sloužit v Boží moci, jako to dělal on, a naučili se ho uvolňovat přímo ze svého nitra…

CEP Jan 7,37-39 V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: „Jestliže kdo žízní, a přijde ke mně a pije! Kdo věří ve mne, ‚proud živé vody poplyne z jeho nitra‘, jak praví Písmo.“ To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili. Dosud totiž Duch svatý nebyl dán, nebo Ježíš ještě nebyl oslaven.

Takže my v dnešní době již Ducha svatého máme. Tedy pokud jsme byli znovuzrozeni a pokřtěni v Duchu svatém. Další vylití již nebude. Už bylo vykonáno. Ve světle Božího Slova je pak zcela nesmyslné očekávat jeho opětovné vylití. To už proběhlo při letnicích, kdy byl Duch svatý dán i pohanům.

Římanům 5,5  A naděje neklame, nebo Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán.

Skutky 10,44-45  Ještě když Petr mluvil, sestoupil Duch svatý na všechny, kteří tu řeč slyšeli.  Bratří židovského původu, kteří přišli s Petrem, žasli, že i pohanům byl dán dar Ducha svatého.

Na co tedy ještě čekat? Mimochodem v kontextu NZ jsou prosby za vylití Ducha svatého zcela irelevantní, neboť Písmo praví, že už byl poslán. Když už je na Zemi, další takové modlitby jsou v rozporu s Božím Slovem. SZ texty o vylití DS uz byly naplněny letnicemi. A přesto je dnes tak moderní se spolčovat a žadonit Boha o Ducha svatého, o kterém se v Božím Slově jasně praví, že už jej dal…

Je obrovská škoda, že postupem času se projevování Boží moci v církvi přestalo projevovat. Bylo to proto, že lidé ztratili původní zdravý přístup k Božímu Slovu. Ztratili pochopení toho, co to víra v Boha doopravdy je, a také se jim ztratily správné biblické souvislosti. Spolu s tím se nahradilo zdravé vyučování z Božího slova lidským teologizováním, relativizací textu a v myslích lidí začala více působit filozofie a tělesné lidské smýšlení místo toho duchovního, ke kterému byla církev vedena od jejího založení. Přesto všechno se ve všech dobách objevovali jednotlivci zaměření na Boha se správným postojem srdce a ti sloužili Boží mocí v celém průběhu dějin. Ježíš se nikdy nezměnil a nezmění. On uzdravil každého, nikdy nikoho neodmítl a chce to činit i dnes. Jenže dnes přebývá skrze Ducha svatého v nás, a tak pokud my se nepohneme a nezačneme obnovovat svou mysl, abychom ho uvolnili ven jako tu živou vodu, o které Písmo píše, ničeho se nedočkáme.

CEP Římanům 8,19 Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů. 😉

Boží moc je v nás. Ta stejná moc, která vzkřísila Ježíše z mrtvých je v nás. Jak ji tedy uvolňovat?

Musíme růst! A rosteme tím, že za prvé obnovujeme svou mysl Božím Slovem, k čemuž jsme výslovně vyzýváni, a za druhé to Boží Slovo činíme – bereme ho vážně a jednáme podle něj, ať už vidíme výsledky či nikoliv.

Římanům 12,2 A nepřipodobňujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli zkoumat, co je Boží vůle, co je dobré, přijatelné a dokonalé.

Obnova mysli Božím Slovem by se dala připodobnit k situaci, kdy jsme dostali super nabušený nový počítač (v naší alegorii jsme vstoupili do Nové smlouvy s Bohem skrze Ježíše). Ten počítač má všechny možné vymoženosti, na které si jen dokážete vzpomenout. Už v něm všechno je! Co se však stane, když do takové super mašiny nahrajete starý operační systém? Bude fungovat? Samozřejmě, že nebude! Je potřeba do něj nahrát nový systém, vytvořený pro ten počítač. Starý operační systém v našem podobenství může být způsob našeho starého myšlení, snaha fungovat podle Staré smlouvy, ačkoliv už žijeme v době Smlouvy nové. Je třeba nahrát mysl Kristovu, kterou již máme:

1 Korintským 2,16  Neboť kdo poznal Pánovu mysl, která mu dá porozumět? My máme mysl Kristovu.¶

Kde ji máme? V našem duchu, v němž přebývá Duch svatý. Do naší mysli ji dostaneme pouze její obnovou podle Božího Slova. Je třeba pochopit, kým se stáváme díky Nové smlouvě a křtu v Duchu svatém. Je třeba Písmo studovat a věřit tomu, že jsem to, co Bible říká.

Pak to samozřejmě vyžaduje čas. Čas zrání, čas růstu a hlavně tréninku! A zde často narážíme na odpor našeho okolí, výsměch a srážení. Mnoho křesťanů, kteří netuší, co se děje, tuto cestu vzdá.

Každý by totiž chtěl začínat tzv. shora. Vstoupit do duchovních věcí a chtít, aby to okamžitě začalo fungovat vždy a naplno. Málokdo je ochotný se potýkat s počátečním zdánlivým neúspěchem či odporem náboženských lidí či výsměchem svého okolí. Náboženští lidé mají tendenci popírat to, že nějaké zrání křsťana existuje. Boží Slovo o tom však hovoří jasně. Na druhou stranu však nelze se na ně zlobit, že doopravdy Boží Slovo neznají, neboť byli vyučeni lidmi a jejich doktrínami, které jsou založené jen na vybraných verších, ale neberou v potaz kontext a souvislosti celého Písma či příslušné smlouvy, pod kterou jsme.

My sami jsme vyrostli v církvi, která je plná náboženství. (Učení je sice podloženo verši, nikoliv však v biblickém kontextu a s respektem k Božímu názoru.) Postupem času nám Bůh odkryl, jak je učení této církve úplně mimo skutečné souvislosti zjevené v čistém Božím Slovu. Museli jsme odejít, opustit staré přátele a začít pracovat na obnově duše Božím Slovem, abychom mohli Bohu a lidem sloužit Boží mocí.

Kvůli tomu jsme mnohé přátele zratili. Někteří nás navždy zamítli jako „svedené satanem“. Jiní nás neodmítli ihned, ale po určité době z různých důvodů. Jeden z argumentů takových lidí je, že kdybychom měli pravdu, tak by nám to vždy fungovalo stejně jako Ježíšovi. Ježíš se přece pomodlil a lidé byli hned uzdraveni…

Ale u nás ty výsledky nejsou vždy okamžité, někdy to trvá, někdy je to hned. Je to různé. Ovšem vyšli jsme a zázraky, o kterých jiní jen sní, jsme zažili a věříme, že budeme zažívat stále více. Postupně rosteme, jenže ten růst je právě náboženstvím popírán, ač je v Písmu jasně vyjeven. Ale bez něj to prostě nepůjde. Každý služebník, který dnes slouží Boží mocí, musel fází růstu projít! Každý! Pravda je, že každému to může trvat různě dlouho. Záleží na naší ochotě přijmout, že už nežiji já, ale žije ve mě Kristus. Čili mé „já“ musí na stranu, aby Ježíš skrze mě mohl sloužit. A to je někdy těžké. Proto je nutný ten růst do plnosti Kristovy. Přeci také nechceme po dětech, aby okamžite běhaly, když se teprve učí prvním krůčkům a často padají. Nikdo jim neříká: „Ty se to nikdy nenaučíš!“ Naopak, každý tleská a povzbuzuje dítě k novým a novým pokusům s dalšími kroky a pády až do momentu, kdy začne chodit jistě a bezpečně. Trvá to však nějaký čas.

V období duchovního růstu se však nemůžete spoléhat na to, že budete svým okolím povzbuzováni. Často to znamená zapřít sám sebe a jít dál navzdory výsměchu okolí. Jít a stát na Božím Slově, i když nevidím hned výsledky! Ono totiž chození vírou je o tom, že nemusíme věci hned vidět!

Židům 11,1-2 Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme. K takové víře předků se Bůh přiznal svým svědectvím.

Je třeba počítat s tím, že na cestě za Ježíšem zažijete chvíle, kdy ten, kdo byl dříve přítelem, už najednou přítelem nebude. Ten, kdo vás uznával a měl rád, už vás mít rád nebude. Nejbližší se vám možná budou smát a brát vás jako nevěrohodné, protože jste museli vyjít z náboženství a přehodnotit svou víru a své postoje, možná i opakovaně. Málokdo si totiž uvědomuje, že umění vzdát se svého názoru a přijmout zjevenou pravdu je spíše znakem „zrání“, nikoliv nevěrohodnosti. Kdo to ve svém životě sám nezažil? Častokrát to prožíváme i v běžné přirozené rovině. Natož když vyjdete z církve, jejíž věrouka byla vytvořena více lidmi než vírou v Boží Slovo a braním Božího názoru vážně.

Náboženští lidé se v době Ježíše snažili dokonce Ježíše zabít. I my dnes máme „zaslíbeno“ pronásledování pro Slovo Boží. A to nikoliv od lidí světských, neobrácených, ale od lidí věřících.

Dnes se vás pravděpodobně nebudou snažit zabít, ale pokusí se alespoň roztrhat vaši pověst! Zničit ji, aby vás nemuseli již poslouchat, aby nemuseli prověřovat to, čemu sami věří, a tak hledají cokoliv, co proti vám použít. Vznikají pomluvy a souzení různého stupně. Dokonce i od těch, kteří vás dříve měli rádi. Někteří vás budou obviňovat z vlastních neúspěchů nebo napadat vaši víru v Boží Slovo tak, jak je, protože to sami nedokážou či nechtějí opustit tělesné smýšlení. Je to smutné, ale když byl pronásledován náš mistr, tak co teprve jeho učedníci!

Matouš 10,24-26 Žák není nad učitele ani sluha nad svého pána. Stačí, aby žák byl jako jeho učitel a sluha jako jeho pán. Když hospodáře nazvali Belzebulem, čím spíše jeho čeleď! Nebojte se jich tedy; nebo není nic zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude poznáno.

Hlavu vzhůru! Obnova myšlení vyžaduje čas. O růstu se zmiňuje dokonce i apoštol Jan:

1 Jan 2,12-14 Píšu vám, děti, že jsou vám odpuštěny hříchy pro jeho jméno. Píšu vám, otcové, že jste poznali toho, který je od počátku. Píšu vám, mládenci, že jste zvítězili nad Zlým. Napsal jsem vám, děti, že jste poznali Otce. Napsal jsem vám, otcové, že jste poznali toho, který jest od počátku. Napsal jsem vám, mládenci, že jste silní a slovo Boží ve vás zůstává, a tak jste zvítězili nad Zlým.

Text není psán chronologicky, ale i zde jsou vyrýsovány stupně duchovního zrání.

1.miminka, 2.děti, 3.mládenci, 4.otcové v Kristu

Miminka mají jen poznání, že jsou jim odpuštěny hříchy, děti poznali Otce, mládenci jsou už silní a Boží Slovo v nich zůstává, už zvítězili nad zlým. Neboli začali chodit v autoritě vůči zlému, viz např. Luk 10,19, a chodí ve vítězství. Otcové mají již hloubku poznání Boha Otce…

Kde se právě nacházíte? Je to jedno. Držte směr a neochabujte! Obnovujte svou mysl Božím Slovem, rosťete v Kristu Ježíši, a zjeví se Sláva Božích synů…

Ten z vás, kdo poslouchá vyučování Curryho Blakea o uzdravování a chození v Boží moci, sám dobře ví, že když Curry začínal, ztratil hodně přátel. Přišel o svou dceru a zažíval výsměch. Než byl vyučen Duchem svatým a rozfungoval to, co už dávno všichnji v sobě máme, trvalo to asi 10 let. Vyučován Duchem v oblasti uzdravení byl 30 let! A ti, kteří se dříve smáli, se dnes už nesmějí. Jeho službu skutečně dnes provázejí obrovské zázraky, jednoznačně napřirozená uzdravení a osvobození. Jeho procento úspěšnosti je někde kolem 90 %. Proto vydržte!

Jiný služebník se například na začátku své služby modlil za 700 lidí, aby byli uzdraveni, a neviděl žádné výsledky! Přesto vytrval, a pak se to najednou protrhlo a začalo mu to fungovat v obrovské míře. Vytrvalost je ovocem Ducha, proto vytrvejte a nedbejte na ty, kteří se teď smějí a trhají vaši pověst na kusy! Nedejte na ty, kdo vas berou dnes jako nevěrohodné, protože jste museli na základě Božího Slova změnit víru v teologii na víru ve skutečné Slovo. Jedno je jisté! Když vytrváte, tito lidé se přestanou smát. A pak sami za vámi přijdou, abyste se za ně modlili…

Naučit se myslet podle Božího Slova je výzvou pro každého z nás. Je to to nahrátí nového systému do super počítače, který jsme už od Boha dávno dostali k dispozici. Svět nás učil používat přirozené smysly. Zrak, čich, hmat atd., ale duchovní smýšlení vyžaduje vědomě nehledět na přirozenou rovinu věci, pokud je v rozporu s Božím Slovem a tím, co říká, což se právě často děje. Vyžaduje to výcvik vlastní mysli a navyknutí myslet duchovně, a to také vyžaduje sebezapření.

Duchovní smýšlení vede k životu, tělesné ke smrti…

Je třeba být poslušný a jít uzdravovat, jít sloužit, i když to hned nevidím. Protože bez konání Slova a poslechnutí Božího příkazu k vyjití a kázání evangelia, uzdravování a osvobozování to prostě fungovat nezačne nikdy!

Buďme poslušni Božímu Slovu a úspěch se jistě dostaví.

Mark 16,15-19 A řekl jim: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen. Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky; budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je.“ Když jim to Pán řekl, byl vzat vzhůru do nebe a usedl po pravici Boží.

Related Posts

Tags

Share This