Válka skončila 4

24.12.2012 by

 Boží vůlí bylo ranit jej trápením

ČEP Izajáš 53,7  „Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku, jako ovce před střihači zůstal němý, ústa neotevřel.“

ČEP Izajáš 53,8-10 „Byl zadržen a vzat na soud. Kdopak pomyslí na jeho pokolení? Vždy byl vzat ze země živých, raněn pro nevěrnost mého lidu. Byl mu dán hrob se svévolníky, s boháčem smrt našel, ačkoli se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti.  Ale Hospodinovou vůlí bylo zkrušit ho nemocí, aby položil svůj život v ob컝 za vinu. Spatří potomstvo, bude dlouho živ a zdárně vykoná vůli Hospodinovu.“

Boží vůlí bylo trýznit svého Syna, ranit jej trápením a opustit. Nechal svého Syna trpět až do té míry, že jeho obličej vypadal hůře než obličej kteréhokoliv člověka za celou historii lidstva. Nechal Ježíše trpět tak, že už nevypadal jako člověk. Důvodem nebyla Boží krutost, ale muselo se to stát, protože Bůh věděl, že když vloží všechny naše hříchy na svého Syna, zlomí tím satanovu vládu a celou lidskou rasu vysvobodí.

Byla to Boží vůle, protože Bůh věděl, že se tím problém zcela vyřeší. Boží hněv byl plně uspokojen. Pokud myslíte, že se Bůh na vás stále ještě zlobí, neodpovídá na vaše modlitby a nic pro vás nedělá, pak nemáte ani ponětí o tom, co Bůh udělal svému vlastnímu Synu.

Proč by měl nechat trpět svého Syna, pokládat na něho naše hříchy, kdyby se tím problém zcela nevyřešil? Ovšem církev říká: „Jistě, Ježíš zemřel za naše hříchy, ale pokud máte nevyznaný hřích, Bůh na vaše modlitby neodpoví. Špinavou nádobu nepoužívá. Nemůže mít společenství s někým, kdo má ve svém životě hřích“. Ale to snižuje význam Ježíšovy oběti!

ČSP Izajáš 53, 10-11: „Hospodin si přál zdeptat ho nemocí:  Když položí svou duši jako oběť za vinu, uvidí potomstvo, prodlouží své dny, a Hospodinovo přání se jeho prostřednictvím zdaří. Z námahy své duše uvidí ovoce a nasytí se. Svým poznáním můj spravedlivý otrok ospravedlní mnohé a jejich provinění sám ponese.“

Ježíš dal svoji duši v oběť za hřích, a když uvidí lidi, které vysvobodil, bude tím potěšen. Toto všechno Pán učinil pro nás, pro zdar Kristova těla.

Bůh Otec byl uspokojen tím, že Ježíš zaplatil za náš hřích. K tomuto jeho uspokojení už nemůžete ničím přispět. Vaše pokání, plazení se v prachu, pocit nehodnosti a oddělenosti od Boha ani cokoliv jiného nemůže nic přidat k tomu, jak vás Bůh Otec vidí. On je s vámi spokojen skrze Ježíše, nikoliv skrze vaši snaživou dobrotu. Jedinou věcí, kterou jste k tomu z vaší strany museli přispět, bylo poznání vlastního hříchu. Tím bylo umoženěno vaše ospravedlnění, protože Ježíš zaplatil plnou cenu. Pokud jste přijali Ježíše jako svého Spasitele, Bůh byl uspokojen tím, že Ježíš nesl vaše hříchy- nikoliv vaším pokáním a dalšími věcmi. To je úžasné!

Mé ospravedlnění znamená uvedení do stavu, jako bych nikdy nezhřešil. Bůh viděl Ježíšovo utrpení a z něho vyplývající věčné ospravedlnění vložil na mě, jako bych já sám trpěl a zaplatil za své hříchy. Bůj je uspokojen! Bylo zaplaceno. Zaplacením jsem byl ospravedlněn, jako bych nikdy nezhřešil. Bůh mne nevidí jako hříšníka. Nejsem „strarý hříšník spasený milostí“. Nyní jsem spravedlností Boží!

ČSP 2 Korintským 5,21  „Toho, který hřích nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom se my stali Boží spravedlností v něm.“

ČSP Izajáš 53,11  „Svým poznáním můj spravedlivý otrok ospravedlní mnohé a jejich provinění sám ponese.“

Všechny mé hříchy byly vloženy na Ježíše a mně byla dána veškerá jeho spravedlnost. On mě učinil spravedlivým, jako bych nikdy nezhřešil!

Bude plodná

CEP Izajáš 53,12: „Proto mu dávám podíl mezi mnohými a s četnými bude dělit kořist za to, že vydal sám sebe na smrt a byl počten mezi nevěrníky.“
On nesl hřích mnohých, Bůh jej postihl místo nevěrných.“

Výsledkem toho bude:
CEP Izajáš 54,1: „Plesej, neplodná, která jsi nerodila, zvučně plesej a výskej, která ses v bolestech nesvíjela, protože synů osamělé bude více než synů provdané, praví Hospodin.“

Zde se nejedná jen o tělesnou neschopnost mít děti. Verš mluví o zdánlivé duchovní neplodnosti, kdy nevidíte žádné vítezství, a nepřichází žádné Boží požehnání. Zdá se jako bychom se nacházeli mimo tok Božích věcí. Protože Ježíš ale učinil to, co je zaznamenáno v Izajáši 52 a 53 – můžete radostně zpívat, protože církev už nebude neplodná (viz 54,1).

Jsme požehnaní

ČEP Izajáš 54,2-3: „Rozšiř místo ve svém stanu, ať napnou stanové houně tvých příbytků. Nerozpakuj se! Natáhni svá stanová lana a upevni kolíky. Rozmůžeš se napravo i nalevo, tvé potomstvo se zmocní pronárodů a osídlí zpustošená města.“

Tady je řeč o růstu, úspěchu a prosperitě nejen v oblasti fyzické a materiální, ale i citové a dalších. Skrze Ježíše nemůžeme očekávat nic jiného než požehnání. Měli bychom říkat: „Když mne Bůh miluje, co mi může udělat člověk?“ Neměli bychom říkat: „Nic se mi nedaří, všechno je proti mně“, ale naopak: „Jsem požehnaný, i ztráta je pro mě výhrou!“ Kdybyste věděli, jak velmi vás Bůh miluje a chápali hloubku jeho odpuštění, nikdy byste nebyli v depresi nebo zklamaní.

Vyhrajeme! I ztráta bude vítězstvím. Nemůžeme prohrát, i když zdánlivě ztrácíme. Jsme požehnaní. Při tomto pohledu na věci nemůžeme být rozladění ani zklamaní.

Apoštolovi Pavlovi vyhrožovali, že jestli nepřestane kázat evangelium, zabijí ho! Jeho postoj ke všemu byl tento:
ČEP Filipským 1,21 „Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk.“

Vsadili ho do vězení, sevřeli nohy do klády a dali ho do temné, hluboké kobky, ale on chválil Boha. Když ho Pán slyšel zpívat, uvolnil mu okovy a způsobil zemětřesení. Náhle se otevřely všechny dveře, ale on zůstal na místě. (Skutky 16,19-26)

Nechválil Boha, aby se dostal z potíží, ale kvůli Pánu samotnému. Nebylo důležité, co se děje, jak se cítí, nestrachoval se a nestaral se, protože věděl, že Bůh ho miluje a že mu odpustil. Dříve pronásledoval a zabíjel křesťany, proto byl tak vděčný za to, že ho Ježíš učinil spravedlivým, jako by nikdy nezhřešil.

On se v každé situaci chválil Pána, cítil se dobře. S tím se většina křesťanů vůbec nemůže srovnávat. Stěžujeme si na všechno možné. Velmi málo křesťanů chápe, co si sami, jako takoví, zasluhujeme. A ještě méně je těch, kdo chápou, jak velkou cenu za ně Ježíš zaplatil. Kdybchom si to uvědomovovali, neměli bychom žádný důvod reptat nebo si stěžovat. I když nás někteří opustí, Bůh nás nikdy neopustí. (Židům 13,5)

Nemáte právo reptat, ani si na cokoliv stěžovat. Všemohoucí Bůh vás miluje. Odpustil vám vaše hříchy. Válka skončila. Měli byste Bohu říkat: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle od Boha!“ Měli byste plánovat, že s chválami a díkůvzdáním se rozmůžete doprava i doleva, protože Bůh vám dopřeje zdaru všude a ve všem. Pro svůj stan udělejte víc místa, protože Bůh je s vámi!

(Výtah ze 4. kapitoly knihy „Válka skončila“ od Andrewa Wommacka)

 

 

 

 

 

 

 

Related Posts

Tags

Share This